Mongolský ráj - Cestování

Mongolský ráj

Z ruského Ulan-Ude vyrážíme nočním busem do hlavního města Mongolska – Ulanbátaru. Na hranicích vše probíhá v podezřelém klidu (cca 2 hodiny). Jakmile nás vysmátí mongolští celníci Jakubaatar a Olibaatar propouští do Mongolaska, konečně začíná trocha exotiky. Po cestě jsou všude vidět jurty a stáda dobytka. Kočovný život v jurtách je pro Mongolsko vhledem k nejmenší hustotě obyvatel na světě naprosto typický.

Ulanbáátar je stát ve státě. Mnohokilometrové zácpy na všech příjezdovkách a absence metra ve městě s 1,5 milionem obyvatel je znát. Jakmile vykročíš z autobusu, prodíráš se zátupem taxikářů s nejlepší nabídkou právě pro tebe! To je ta správná exotika!  Z Couchsurfingu se ozval Sarjandal. Z jeho pokoje ve vysokém činžáku je vidět celé město. Vedle výškových budov jsou zahrádky s jurtami. A na krajích města už jen jurty s dobytkem. Líbí se mi to. Večerní párty je dost drsná, oproti Rusku je Mongolsko velmi levné a my jsme v Ulanbáátaru v době, kdy na ulicích probíhá masivní busking  fest.

Druhý den po zotavení se z kómatu rychle bereme marshutku do města Kharkorin, které se nachází blízko národního parku Naiman Nuur. Po cestě míjíme nespočet jurt, ovcí, koz, krav, koní a dokonce i dvouhrbých velbloudů připravených pro turisty na miniaturní pouštní duně. V Mongolsku je na jednoho obyvatele až 200 kusů dobytka. Maso je tak velmi levné a tvoří každodenní část místního jídelníčku. Cesty jsou tragické a do městečka tak dorážíme těsně před setměním doprovázeným velkou bouřkou. Rychle rozkládáme stan na „nouzovém nocovišti“ přímo ve městě.

Další den se přesouváme k řece. Momentálně je velmi suchý rok a pastviny i řeky jsou často vyschlé. Dobytek tak poměrně strádá.

U řeky je řada místních a koupou se (rozuměj myjí se), loví ryby, nebo perou prádlo. Je zážitkem otevřít si z řeky vychlazené pivko a jen tak pozorovat běžný den místních mongolů. K večeru jdeme na prohlídku zbytku místních památek. Stalin nechal většinu klášterů zavřít a rozbourat. Místní mniši často končili svou životní cestu na Sibiři.

Zkoušíme domluvit odvoz k národnímu parku Najman Nuur vzdálenému zhruba 100 km. Po řadě nesmyslných nabídek se rozhodneme udělat jen trek do blízkých hor. Nejvýhodnějším řešením pro cestování v Mongolsku se ukazuje přijet ve 4 lidech a půjčit si auto na 14 dní, jinak se pěkně prohnete. Brzo ráno nás probouzejí dravci peroucí se o kořist a my vyrážíme na parádní trek k nejvyššímu bodu blízkých hor s budhistickou modlitebnou.

Další den se přesouváme k národnímu parku Khustain Nuur, který je vzdálen v docházkové vzdálenosti (cca 15km) od silnice, kam nás vyhazuje marshutka. Noc strávíme v polopoušti a při ohni pozorujeme magické mongolské hvězdy. Za mě jeden z top zážitků – ticho, oheň, pivo a dva snoubenci.

V parku žije velká populace koně Převalského (náš hlavní cíl Mongolska). Od správců se dozvídáme, že největší šance na pozorování je brzo ráno, nebo navečer, když koně sestupují z hor a jdou se napít k řece. Bereme nejnutnější zásoby, protože se v parku nesmí kempovat a jdeme na koňotrek (cca 40km). Po cestě vidíme nespočet macatých svištů sibiřských a místo koní vidíme hovno.

Blíží se bouřka a my pomalu propadáme beznaději, mimo svištů a koňských hoven není v horách vidět žádný pohyb. Nervózně prohledávám každý cm2 a v tom vidím asi 2 km od nás zastavit auto správců parku a vybíhají z něj lidé s dalekohledy. Jdeme rychle a žene nás touha něco vidět. Běžným okem není v dálce nic rozeznatelného a my stále nevíme, zda-li jsou tam koně, nebo například jelen lesní, kterému se v parku hojně daří. Mladý švýcarský pár nám půjčuje dalekohled a přichází zlom. Kdybych s sebou měl šampaňské, asi by bouchlo samo jen tou radostí. Zhruba 2 km od nás se pod vrcholkem hory pase menší stádo koní Převalského. Malý jedovatý ploskolebec po cestě zpět je jen bonus na závěr. Teď nás čeká cesta zpět do Ruska a pokračování vodka story.

Držte palce a díky za podporu!

 

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>