Uganda den 5 - Safari - Cestování

Uganda den 5 – Safari

Po víceméně celém dni stráveném v neuvěřitelně špinavém a prašném Gulu dáváme před slibně vypadající party v místním Buganda pubu (největším kulturáku v celém okrese) přednost laskavé nabídce našeho zítřejšího řidiče a vydáváme se k němu přespat. Přestože se u večerního čaje a následné večeře plné lokálních specialit dozvídáme o nejednom problému, se kterým se místní podnikatelé musí vypořádat, jedná se bezpochyby o životní standard na místní poměry silně nadprůměrný. Možná i proto, že se ve špinavém oblečení cítíme poněkud nepatřičně, odmítáme nabídku našeho hostitele na přespání uvnitř domu a stavíme stany na zahradě.

WP_20150206_014

Až překvapivě vstáváme všichni skutečně v domluvených 5 ráno, a i přestože se náš odjezd trochu opozdil, dostáváme se do národního parku Murchison Falls v poměrně slibném čase, cca 45 minut po rozednění. První žirafu vidíme již před branou do rezervace a po zaplacení 40 dolarů na osobu a dalších nemalých poplatků za auto a řidiče vjíždíme do parku. A co jsme viděli? Lvy a supy peroucí se o pakoně uloveného krokodýlem bohužel ne, ale i tak to stálo za to. Včetně cca 1,5 hodiny dlouhé vyjížďky s průvodcem, vyzbrojeným samopalem s neskutečně ohlodanou hlavní a značnou dávkou černého humoru.

Po klasickém safari jedeme méně zazvěřenou částí parku k samotnému nilskému vodopádu, kde vaříme těstoviny s fazolema a lovečákem, coby první ryze „české“ jídlo celé výpravy.  Následná procházka okolo vodopádů, údajně držící světový primát ve statistice „poměr cena-výkon“ (tedy největší masa vody protékající nejužší soutěskou), určitě stojí za to.

DSCN8841 DSCN8973

 

DSCN9039

Následuje dlouhý přejezd do Masindy, během kterého přerušujeme jízdu jen kvůli nejrůznějším opicím, které nám občas přebíhají přes cestu. Bohužel jsou poměrně plaché, a tak se žádné krmení z ruky nekoná a je problém získat i dokumentační fotku.

Po příjezdu do Masindy propouštíme našeho šoféra, zveme ho na oplátku do Čech, optimisticky zapadáme do první putyky a hasíme žízeň obligátním pivem značky „Eagle“. Bohužel se poprvé setkáváme s neúspěchem ve snaze rozměnit dolary na UHS a je jasné že v dalších dnech budeme bojovat s dosti nevýhodným kurzem. Rozhodujeme se, že se pokusíme za dolary dojet až do další cílové destinace, asi 200 km vzdáleného Fort Portalu. Jako první fázi si stanovujeme stop do Hoimy. V řídkém provozu se nám ovšem stop nedaří a proto se dělíme na dvojice. Po chvilce jedné z nich auto staví.

Představte si, že by jste měli v plánu přejet 60 km a z nějakého důvodu by se vás muselo nacpat do obyčejného osobního auta 8. Napadlo by vás potom ještě vzít 2 stopaře? … Nyní se po této jízdě regenerujeme v Hoimě a po vydání blogu se pokusíme vydat dál. Držte nám palce!

InstagramCapture_63dc1654-5bad-4b01-9aa1-d746df8410fa

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>