Vlakem na 60 hodin - Cestování

Vlakem na 60 hodin

Brzy ráno přijíždíme na nádraží do Chabarovsku a máme 3 hodinovou pauzu na nákup zásob včetně psychické přípravy. Čeká nás 60 hodin ve vlaku. Vzdálenosti jsou mezi ruskými městy na dálném východě vskutku ohromné a vlak číslo 207 (Vladivostok – Krasnojarsk) překonává 5194 kilometrů a celkem 3 časová pásma za 4 dny. My jedeme Chabarovsk – Ulan-Ude (2880 km).

Jsou prázdniny, tzn. hlavní sezóna a sehnat lístky je vždy loterie. Tomu odpovídají i sedadla, dostali jsme zadní část vagonu 25 u legendárních záchodků. Už při nástupu do neklimatizovaného prostoru pro 50 ležících je cítit pot, čínská polévka a alkohol – osobně tipuji vodku. Překvapením je poměrně dobrý servis zahrnující čisté ložní prádlo a malé ručníky využitelné k improvizované prše. Po zhruba 4 hodinové jízdě má vlak první větší pauzu (15 min) a velká část celého spoje 207 si užívá kuřáckou pauzu. Ta následně (ne)vhodně doplňuje vagónové mikroklima a my jdeme konečně spát.

Při ranní cestě novým domovem k ohřívači horkou vodu mě zastavuje skupinka potetovaných Rusů. Pracovně jsme jim s Evou říkali vězni. Ptají se mě, odkud jsem, a pokynou mi, abych si přisedl. Chvilku si povídáme a v tom přistane první panák, druhý panák… Pití ve vlaku a na veřejných místech je v Rusku striktně zakázáno. Stejně tak jako je časově omezen prodej alkoholu ve všech prodejnách od 10:00 – 22:00. Dalším omezením je zvýšená daň na tabák i alkohol. Ceny tak většinou převyšují naše české a alkohol se stává exkluzivním zbožím. Začínám debatu na toto téma a vězni se smějí, že stejně budou pít a kouřit dál…

Zásoby vodky během cesty ubývají a každá delší pauza se mění na honbu za nákupem chlastu. Jakmile vlak zastaví na víc než 15 min, můžete vidět doslova hordy sprintujících Rusů k nejbližším obchodům doplnit zásoby.  To se nakonec stává osudným cestujícímu na protější straně, který to prostě přepískl a začal bitku se svým mladším spolupíjčem. V doslova „rozjetém“ vlaku se průvodčí dohodli, že ho vysadí na první větší stanici. Tak se po zásahu policie i stalo… Přiznejme si, že v celém vlaku snad nikdo nebyl čistý.

Třídenní cesta jakýmkoliv vlakem musí být vždycky zážitek. Někteří lidé během cesty mizí, jiní zůstávají a někdy se stávají i přáteli. Skoro po 60 hodinách dorážíme na nádraží do Ulan-Ude a jsem skutečně zvědavý na Bajkal, náš hlavní cíl této cesty. Držte palce! Díky za podporu!

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>